Na začátku nového týdne nás klienti při příchodu do zařízení poznávají a někteří navazují konverzaci jak podle příručky Gutha-Jarkovského. “Dobrý den, paní, jak se máte? Přeji Vám pěkný den. ….” Při odchodu zaznívá “do vi” nebo stále častěji “na shledanou”.

Od 8 do 9 hodin chystáme snídani, vydáváme jí do 10 hodin. Občas se k nám například nový – ještě neregistrovaný – klient dostává po 10 hodině. Dodatečně mu chystáme snídani, mažeme rozkrojenou housku ramou, mladý muž se ptá, zda si může vzít obě půlky housky a když přikyvujeme, vidíme v jeho tváři nejen překvapení, ale také vděk a pokoru.

V Hestii klienti vítají naše dobrovolnice už jako dobré známé zmrzlinou a v rámci pracovních dopoledních aktivit je na programu kvíz o České republice. Senioři vzpomínají na pohoří, města a další zeměpisné údaje a je třeba je pochválit, kolik toho ještě vědí. Jen jedna klientka se dívá na černobílou kopii České vlajky a na otázku, jakou barvu má klín vlajky, tvrdošíjně trvá na bílé, vždyť na kopii je bílá.

Dopolední program se každý den mění, v pondělí přichází do zařízení evangelický farář. Jindy jsou v Hestii na programu pohybová cvičení. Naše dobrovolnice se také účastní společných porad, na kterých se dozvídají více o pacientech, aby je mohly dobře obsluhovat. Večer si všechny zkoušíme prstová cvičení – jógu paměti.